Zkoušeli jste obchodovat na trhu s cennými papíry nebo si teprve pohráváte s myšlenkou, že byste to rádi zkusili? Přinášíme vám základní rozdělení trhu s cennými papíry, které je důležité z hlediska principu pro jejich poznání.
1.       Primární trhy
Na tomto druhu trhu se obchoduje s emisemi, které ještě nebyly v oběhu, ale jsou teprve uváděny na trh poprvé. Není třeba rozlišovat, zdali se jedná o krátkodobé či dlouhodobé cenné papíry. Funkcí tohoto trhu je přeměna peněz ve zdroje dlouhodobého charakteru. Týká se především velkých firem, státu, obcí apod. Primární trhy závisí na fungování trhů sekundárních.

Další vnitřní členění primárních trhů:
a)      Veřejné trhy – umisťovat cenné papíry lze různými způsoby. Fungují na principu reklam, kdy emitenti zveřejňují své listiny a vyčkávají, dokud se ke koupi někdo sám neozve.
b)      Neveřejné trhy – jedná se o uzavřené emise, kdy emitent již dopředu sám ví, kdo dané listiny koupí. Poté dochází pouze k ohlášení skutečnosti.
 
2.       Sekundární trhy
Zde se setkáme s emisemi, které byly do oběhu uváděny před nějakou dobou, takže se nejedná o nové. Trh zajišťuje jejich likviditu a tržní cenu, díky tomu mohou investoři snáz přeměnit cenné papíry na peněžní prostředky.Další vnitřní členění primárních trhů:
c)       Veřejné trhy – na trhu se veřejně objevují již dříve vydané cenné papíry, které jsou nabízeny nově dalším zájemcům.
d)      Neveřejné trhy – dochází k nákupu a prodeji mezi budoucími či stávajícími zájemci, je zde existence podmínek mezi subjekty. Prostředníkem může být buď stát nebo finanční instituce či zprostředkovatel.
 
Rozdíl mezi trhy veřejnými a neveřejnými je především v tom, že na veřejných je dovolené obchodovat s cennými papíry každému zájemci a to za nejvyšší možnou hodnotu dané listiny, naopak trhy neveřejného charakteru jsou pouze na základě smluv mezi subjekty, takže dopředu prodejce ví, kdo bude jeho kupec.